|
|
Odběr krve včera a dnes
STOLARIKOVÁ, Pavlína
Odběr krve je dnes zcela běžným výkonem, zejména u sester. Sestry se s odběry krve setkávají téměř každý den své služby. Jedná se o výkon důležitý především pro lékaře, kteří na základě laboratorních výsledků mohou diagnostikovat patologické stavy a následně indikovat vhodnou léčbu. Tato bakalářská práce s názvem Odběr krve včera a dnes je zpracována jako práce teoretická. Dle názvu práce je zřejmé, že je zaměřena zejména na odběr krve a ostatní problematiku s ním spojenou. Cílem této práce je zanalyzovat pomocí dostupných zdrojů vývoj a s ním spojené změny týkající se výkonu odběru krve. Konkrétně je cílem analyzovat, jak se změnil samotný postup a používané pomůcky k odběru krve. Práce je zpracována pomocí analýzy dostupných primárních a sekundárních zdrojů historických i současných dat. Odběr krve souvisí samozřejmě s krví, jejíž fyziologie je v práci popsána. S postupem odběru krve souvisí i laboratorní vyšetření, které je v této práci také zmíněno. Cílem je zanalyzovat zdroje popisující vývoj odběru krve a k němu používaných pomůcek. V práci je zmíněna i tématika transfuzního lékařství a vzdělávání sester, jež úzce souvisí s výkonem odběru krve v rámci kompetencí sestry, jejichž podoba se v průběhu let změnila. Práce byla zpracována pomocí dostupných českých i zahraničních literárních zdrojů, databází a článků z odborných periodik. Byl vypracován ucelený teoretický podklad, který lze použít v praxi zejména jako studijní a informační materiál pro odbornou i laickou společnost. Na základě analýzy zdrojů bylo zjištěno, že odběr krve se změnil jak v průběhu vývoje samotného ošetřovatelství a lékařství, tak díky mnoha průmyslovým, technickým a politickým vlivům.
|
|
|
Vývoj ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou: srovnání Česko - Finsko.
FILIPOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce je zaměřená na historii ošetřovatelské péče o duševně nemocné v Česku a Finsku. Je psána chronologicky od starověku po dnešní dobu. V celé práci je shrnut vývoj ošetřovatelství o duševně nemocné, systém péče a vzdělávání sester pro psychiatrii v Česku a Finsku. Cílem je zmapování vývoje ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou. Práce se zabývá systémem péče o duševní zdraví a o vzdělávání ošetřovatelského personálu v těchto zemích. Bakalářská práce je teoretická. Pro zpracování bylo nezbytné navštívit Archiv hlavního města Prahy a Národní archiv pro získání historických pramenů. Dalšími důležitými zdroji použitými v této práci byly odborná literatura, literatura zabývající se danou problematikou v současnosti a historické knihy. O duševních nemocech si dříve lidé mysleli, že za ně mohou přírodní jevy. Ve starověku byly zřizovány chrámy pro duševně nemocné. V této době měl velký význam řecký lékař a filozof Hippokrates. Středověk považoval duševní chorobu za posednutí zlými duchy, proto léčba spočívala hlavně v izolaci. V novověku se začaly stavět první ústavy pro choromyslné. Ve dvacátém století psychiatrii ovlivnil Sigmund Freud svou teorií o vzniku duševních chorob. Zlomem této doby bylo také používání šokové léčby a objevení psychofarmak. Psychiatrie se zabývá vývojem a upevňováním mentálního zdraví a jeho prevencí. Česká republika má v oblasti psychiatrie systém vzájemně propojených služeb, jako je psychiatrická ambulance, klinicko-psychologická ambulance, lůžkové zařízení a komunitní péče. Psychiatrie u nás je nedostatečně financována, péče je neuspokojivá a rozvoj opožděn oproti jiným zemím Evropské unie. Strategie reformy psychiatrické péče u nás má za cíl zvýšení kvality života osob s duševním onemocněním. Současným stavem je přetíženost ambulantních psychiatrů a materiálně i technicky zastaralé vybavení psychiatrických nemocnic. Naše psychiatrická péče má spíše institucionální charakter, neboť se nepodařilo systémově rozvinout komunitní psychiatrii. Perspektivou je však poměrně hustá síť psychiatrických a klinicko-psychologických ambulancí, což by mohlo napomoci v přesouvání těžiště péče z lůžkového zařízení do přirozeného prostředí klienta. Reforma bude mít také snahu o vylepšení vzdělávání sester pro psychiatrii. Dle české legislativy není podmínkou specializovaná způsobilost pro práci sestry na psychiatrii. Sestry by měly mít nejlépe vysokoškolské vzdělání, které umožňuje získání potřebných vědomostí pro výkon povolání. Jsou stanoveny i kompetence. Finsko má systém zdravotní péče založený na daních. Důležitá jsou zdravotnická centra poskytující prevenci, lékařské prohlídky a screeningy. Specializovaná péče je poskytována v nemocničních zařízeních. Dříve převažovala spíše institucionální péče, dnes jsou však ambulantní a komunitní služby velice rozšířenou službou. Psychiatrické léčebny byly zrušeny a zůstala pouze psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic. Vzdělávání sester ve Finsku probíhá na univerzitách aplikovaných věd. Role sestry je podpora zdraví, předcházení nemocem a rehabilitace. Sestra ve Finsku je nezávislá a odpovědná za rozhodnutí učiněná během dne, což také podporuje etický kodex sester, který je poslední kapitolou práce. Cílem práce je zmapování vývoje ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou. Jedním z velkých poznatků je výrazný vývoj psychiatrie, kdy v každé době bylo na psychiatrii pohlíženo z jiné perspektivy. Práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů nebo pro odborné pracovníky, ale i pro zájemce o historii ošetřovatelské péče o pacienty s duševní nemocí.
|
|
|
Pohled studentů oboru Všeobecná sestra na praktickou výuku na vybraných odděleních.
CANDROVÁ, Eliška
Ošetřovatelská péče na začátku 21. století prošla a neustále prochází významnými změnami. Tyto změny souvisí se vstupem České republiky do Evropské unie, kdy dochází k transformaci zdravotnictví a zvyšují se nároky na profesionální přípravu všeobecných sester. Kvůli nezastupitelnému místu všeobecných sester ve zdravotnickém systému, je nezbytné jim vytvořit takové podmínky pro vzdělání, kterými budou naplňovat všechny požadavky profesní přípravy. Porozuměním postojů studentů v této oblasti může napomoci v plánování praktické výuky a může rovněž odhalit jak silné tak i slabé stránky odborné praktické výuky na vybraných odděleních. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem vnímají studenti oboru Všeobecná sestra odbornou praktickou výuku na vybraných odděleních, a které kategorie ve svých esejích nejčastěji uvádějí. V návaznosti na stanovené cíle byla stanovena hypotéza a tři výzkumné otázky. Pro empirickou část diplomové práce byla využita výzkumná metoda obsahová analýza dat, ve které byl uplatněn kvantitativní a kvalitativní přístup. V rámci kvantitativní obsahové analýzy dat byla zvolena technika frekvenční analýzy a pro dosažení hlubšího významu obsahové struktury textu byla zvolena kvalitativní obsahová analýza dat, kde byla využita technika valenční analýzy. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že odbornou praktickou výuku významným způsobem ovlivňuje ošetřovatelský personál, možnost naučit se odborné výkony, přínos odborné praktické výuky, sestra mentorka, pacienti/klienti, komunikace na pracovišti, možnost práce s dokumentací a účast na vizitách a počet studentů na praxi. Další faktory, které ovlivňují odbornou praktickou výuku studentů, jsou obavy a strach, stres a psychická náročnost práce všeobecné sestry, dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče, supervize a syndrom vyhoření. Diplomová práce může napomoci ke zkvalitnění a plánování praktické výuky v bakalářském studijním oboru Všeobecná sestra a jako cenná zpětná vazba studentům. Dále může být využita jako podklad pro zpracování odborného článku a pro potřeby dalších výzkumných šetření.
|
|
|
Informační technologie ve vzdělávání sester
ŠKVOROVÁ, Denisa
Diplomová práce na téma Informační technologie ve vzdělávání sester se v teoretické části věnuje vymezení historie vzdělávání sester a stanovuje rozdíly se vzděláním současnosti, také poukazuje na legislativní normy spojené se vzděláváním sester. Dále pak popisuje vzdělávací proces a vymezuje pojmy spojené s online vzděláváním a e-learningem. V rámci výzkumné části práce byly stanoveny dva cíle a dvě hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit využití online vzdělávání u všeobecných sester. Druhým cílem pak bylo zjistit využití e-learningu studenty denní i kombinované formy. Pro naplněný těchto cílů byly proto stanoveny dvě hypotézy, a to H1: Sestry s vysokoškolským vzděláním využívají online výuku více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání a také H2: Studenti z kombinované formy studia využívají e-learning více, než studenti prezenční formy studia. Hypotézy byly stanoveny pro testování chí kvadrát testem a jsou v práci uvedeny včetně alternativní a nulové hypotézy. Data pro kvantitativní výzkum této diplomové práce byla získána prostřednictvím dvou nestandardizovaných dotazníků. První dotazník byl zaměřen na využití e-learningu u studentů denní i kombinované formy studia a druhý byl sestaven za účelem zjištění využití online vzdělávání u sester. Oba sestavené dotazníky byly strukturované a obsahovaly otevřené i uzavřené otázky. Dotazníkové šetření bylo anonymní. Respondenti byli osloveni v rámci celé České republiky. Jednalo se o záměrný výběr. První dotazník obsahoval 29 otázek a návratnost činila 387 dotazníků, z toho 4 dotazníky byly vyřazeny z důvodu neúplného či nesprávného vyplnění. Druhý dotazník obsahoval 31 otázek, návratnost činila 246 dotazníků, z toho 6 dotazníků bylo vyřazeno z důvodu neúplného či nesprávného vyplnění. Kvantitativní výzkumné šetření probíhalo v období od března do dubna 2017. Oba dotazníky byly distribuovány pouze v elektronické podobě prostřednictvím sociálních sítí v sesterských a zdravotnických skupinách a spolcích. Výzkumné šetření potvrdilo hypotézu, že studenti využívají e-learning pro vzdělávání, a konkrétně studenti z kombinované formy studia jej využívají více než z prezenčního studia. Sestry online výuku příliš nevyužívají, avšak vysokoškolsky vzdělané sestry ji využívají více než středoškolsky vzdělané. Mezi bariéry vzdělávání řadí obě skupiny respondentů nejčastěji stejné položky, a to nedostatek času, nedostatek motivace a nedostatek kurzů, které by respondenty zajímaly. U přínosnosti e-learningu a online vzdělávání oproti klasickým formám vzdělávání se obě skupiny shodují na kladných hodnotách souhlasu s přínosem. V oblasti pozitivních stránek těchto forem vzdělávání se opět obě skupiny shodují na nízké finanční náročnosti obou forem, výhody dostupnosti z domova a možnosti výběru tématu dle sebe. Skupiny se shodují i u limitů zkoumaných forem vzdělávání zmiňují zejména zaměření kurzů na teorii a nemožnost vyzkoušení poznatků v praxi.
|
|
|
Zdravotně výchovné kompetence sester v ordinaci praktických lékařů pro dospělé
BRYNDOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá zdravotně výchovnými kompetencemi všeobecných sester. Teoretická část se věnuje pojmu zdraví, faktorům, které ho ovlivňují a podpoře zdraví. Ve výzkumné části jsou vytýčeny tři cíle. Cíl 1 se pokouší zjistit, zda všeobecné sestry v ordinacích praktických lékařů využívají zdravotně výchovné kompetence. Cílem 2 je zjistit, jakým způsobem sestry realizují zdravotně výchovné kompetence. Cíl 3 má za úkol zjistit nejčastější oblasti zdravotně výchovného působení sester u praktických lékařů. Byly položeny tři výzkumné otázky: 1. výzkumná otázka: Využívají všeobecné sestry v ordinacích praktických lékařů zdravotně výchovné kompetence? 2. výzkumná otázka: Jakým způsobem sestry realizují zdravotně výchovné kompetence? 3. výzkumná otázka: Jaké jsou nejčastější oblasti zdravotně výchovného působení sester u praktických lékařů? Pro tuto bakalářskou práci byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření, technika polostandardizovaného rozhovoru. Rozhovor je sestaven z otevřených otázek, v rámci kterých se respondenti mohli individuálně vyjádřit. Skupinu respondentů tvořilo 8 sester pracujících v ordinacích praktických lékařů pro dospělé a ve výzkumném šetření jsou značeny jako "S". Rozhovory byly přepsány a následně byla použita kategorizace. Kategorie jsou znázorněny přehledovými diagramy. Z výsledků vyplývá, že sestry zdravotně výchovnou činnost v ordinacích praktických lékařů provádějí a realizují. Tímto je zodpovězena výzkumná otázka 1 V případě 2. výzkumné otázky týkající se způsobu realizace zdravotně výchovných činností bylo zjištěno, že sestry nejčastěji klienty edukují rozhovorem, tato odpověď byla obsažena ve všech odpovědích. (viz. Diagram 2) 3. výzkumná otázka se týká oblasti zdravotně výchovného působení. Ve výsledcích jsou uvedené věkové skupiny, které sestry nejčastěji edukují. Jedná se ve většině případů o seniory. (viz. Diagram 5) V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním z nich bylo zjistit, zda všeobecné sestry v ordinacích praktických lékařů využívají zdravotně výchovné kompetence. Analýzou získaných výsledků bylo zjištěno, že sestry je využívají. Všechny sestry na otázku týkající se tohoto cíle odpověděly kladně. Druhý ze tří cílů, kterým bylo zjistit, jakým způsobem sestry realizují zdravotně výchovné kompetence, byl také splněn. Sestry nejčastěji edukují klienty rozhovorem, některé využívají informační letáky, některé je využívají minimálně a dvě z osmi sester využívají televizní vysílání v čekárně. Třetí cíl, týkající se nejčastější oblasti zdravotně výchovného působení sester u praktických lékařů, byl rovněž naplněn. Analýzou rozhovorů byly prozkoumány oblasti, v rámci kterých sestry nejčastěji využívají zdravotně výchovnou činnost. Cíle práce byly splněny. Bylo zjištěno, že sestry zdravotně výchovnou činnost provádějí, ale přály by si mít na to více času.
|
|
|
Vliv praktické výuky oboru Všeobecná sestra na nástup do zaměstnání a další budoucí zaměření
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem praktické výuky oboru Všeobecná sestra na nástup do zaměstnání a další budoucí zaměření. Všeobecné sestry se vzdělávají ve tříletých vzdělávacích programech v souladu s vyhláškou č. 39/2005. Příprava se dělí na část teoretickou a praktickou. Praktická část činí 2 300 hodin, tedy polovinu z celkových 4 600 hodin. Odborná praxe je předmět, který studentům zajišťuje dovednosti a znalosti. Zdokonalují si svou zručnost a návyky. Aplikují poznatky získané během teoretické části výuky.Teoretická část je členěna do 5 úseků. První část se týká ošetřovatelství jako takového a jeho historie. Druhá část je o tom, kdo vlastně je všeobecná sestra, jaké má role a kompetence. Třetí část je věnována vzdělávání všeobecných sester. Čtvrtá část se zabývá oblastmi praktické výuky, pracovišti odborné praxe, dále pak povinnostmi studenta oboru všeobecná sestra vzhledem k praktické výuce. Pátá část je věnována motivací sester u nás.
|
|
|
Mentor v ošetřovatelství - vyhodnocení a inovace kurzu
MOKREJŠOVÁ, Pavlína
Diplomová práce je zaměřena na vyhodnocení a inovaci mentorského kurzu. Analýzou 11 akreditovaných vzdělávacích programů certifikovaných mentorských kurzů, jsme zjistili, že kurzy nejsou zcela ujednoceny. Na základě námi provedené analýzy jsme si pro naši práci vybrali mentorský kurz {\clqq}Školitel/školitelka klinické praxe`` Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni. Hlavními cíli našeho šetření bylo 1. zjistit názory účastníků mentorského kurzu na absolvovaný kurz, 2. identifikovat případné nedostatky stávajícího kurzu mentorů klinické praxe a 3. podat návrhy na inovaci stávajícího kurzu. V empirické části diplomové práce byla pro zjištění sledovaných informací zvolena metoda kvalitativního výzkumného šetření. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů, na jejichž základě byly vytvořeny kasuistiky, z kterých vycházejí kategorizované tabulky. Respondenti hodnotili vybraný kurz pozitivně vzhledem k délce, počtu účastníků i celkové struktuře. Za nedostačující považovali jak rozsah praktické výuky tak její návaznost na teoretickou část kurzu. Díky našemu šetření jsme zjistili nedostatky v praktické části kurzu a navrhli inovativní opatření. Naše analýza byla podkladem pro návrh MZ ČR ke sjednocení vzdělávacích programů certifikovaných mentorských kurzů.
|
host ::
RSS.